Analýza mluvené řeči - přehled nejčastěji používaných transkripčních značek

Interpretaci/analýzu původní události může značně přiblížit použití transkripčních značek, které si kladou za cíl maximálně zohlednit veškeré aspekty mluveného projevu. Zaevidovat lze tedy nejen to, co bylo řečeno, ale rovněž veškeré "doprovodné prvky" (např. aktuální rozpoložení mluvčího, pauzu v promluvě nebo naopak okamžité navázání na repliku partnera, dále hlasovou intonaci, zdůraznění slabik či slov, záznam hezitačních a responzních zvuků - neverbálních projevů - apod.).

• Je však třeba dodat, že i ten nejnáročnější přepis audionahrávky do elektronické podoby je vždy pouze redukovaným záznamem toho, co se reálně odehrálo.

Přehled nejčastěji používaných transkripčních značek

VM: označení mluvčí/ho

XX: označení nerozpoznané/ho mluvčí/ho

N1, N2, N3: označení neznámé/ho mluvčí/ho

Z1, Z2, Z3: označení reportéra/-ky v hlavičce

R-Z1, R-Z2, R-Z3: označení reportéra/-ky v transkriptu

R-N1, R-VK: označení mluvčích v předtočené reportáži

[nevím]
[v té]: simultánně pronesené pasáže

= : okamžité navázání na repliku partnera

zase: zdůraznění slabiky/slova

a:le: protažení hlásky

e ee eee eh ehm em hm mhm ehe e-e: hezitační a responzní zvuky

(.): krátká pauza

(..): delší pauza

(...): dlouhá pauza

?: vysoké stoupnutí hlasu

,: mírné stoupnutí hlasu

.: klesnutí hlasu

mon-: nedokončení slova, pasáž pronesená se smíchem

(ale): předpokládaný, ne dobře srozumitelný výraz

( ): nesrozumitelný výraz

((smích)): komentář přepisovatele